5 investičních omylů, které vás stojí třetinu majetku. Děláte je také?

Začít investovat zní jednoduše. V praxi je to ale pro mnoho lidí svět plný protichůdných rad, varování a „zaručených“ tipů. Snadno máte pocit, že abyste se vyznali, musíte být analytik, který tráví večery nad grafy.

Přitom většina úspěchu stojí na úplně jiných věcech. Ne na geniálních nápadech, ale na tom, čemu se dokážete vyhnout. Existuje několik chyb, které potichu odčerpávají obrovské peníze. A pak pochopíte, že i výnosy, které vypadají nenápadně, dokážou v čase udělat velkou práci.

Tady je pět omylů, které stojí za to znát.

1. Trvalé procentní poplatky umí být větší brzda než samotný trh

Poplatky nejsou špatně. Každý finanční produkt má svůj model odměny a je fér, když za službu zaplatíme. Problém vzniká u poplatků, které se strhávají každý rok z celé výše majetku bez ohledu na to, jestli investice vydělává nebo klesá.

Takový poplatek není jednorázová odměna za úspěch. Je to stálá zátěž, která běží stále. A právě proto dokáže v dlouhém horizontu ukrojit desítky procent z výsledného majetku.

Aby to bylo jasné, podívejme se na příklad.
Při investici tisíc korun měsíčně a běžném tržním výnosu může roční poplatek dvě procenta způsobit, že investor za třicet let získá o několik set tisíc méně, než kdyby žádný trvalý poplatek neměl. Nejde o jednu velkou částku, ale o stovky malých škrtů, které se v čase nasčítají.

To je rozdíl mezi poplatkem, který funguje jako trvalá brzda, a odměnou, která se platí jen v případě dosaženého zisku. Jednorázový podíl na výnosu cenu investice nepenalizuje v čase. Roční procentní poplatek ano.

2. I špatné načasování je lepší než neinvestovat

Mnoho lidí investování odkládá. Čekají na lepší den, na výplatu, na to, až trhy spadnou nebo až se „vydýchají“. Jenže ta ideální chvíle téměř nikdy nepřijde.

Krásně to ukazuje srovnání dvou fiktivních investorů. Oba mají každý rok k dispozici stejnou částku. Jeden investuje vždy v nejhorší možný den roku. Druhý investovat nikdy nezačal, protože stále čeká na lepší příležitost.

Po dvaceti letech je realita překvapivá.
Ten, kdo měl celé období smůlu, má na účtu mnohem víc než ten, kdo čekal. Proč? Protože peníze investované i ve špatnou chvíli pracují. Peníze čekající na okraji ztrácejí hodnotu inflací. Čas strávený na trhu je jednoduše cennější než snaha trefit dokonalý moment.

3. Největším rizikem bývá člověk sám

Ekonomika, politika, světové trhy. To všechno jsou věci, které nemáme pod kontrolou. A přesto to nebývají ty hlavní zdroje špatných výsledků.

Největší problém jsou často emoce. Strach, když trhy padají. Nadšení, když rostou. Nutkání přehodit výhybku, změnit kurz, prodat všechno nebo rychle nakoupit.

Studie Morningstar to popisuje jednoduše. Fondy vydělaly v průměru víc než průměrný investor, který do nich v průběhu let vstupoval a vystupoval. Ne proto, že by produkty byly špatné, ale protože lidé reagovali na krátkodobé výkyvy.

Tady se ukazuje síla jednoduchého pravidla. Mít plán a držet se ho, i když trhy vypadají chaoticky. Plán drží nervy na uzdě.

4. Český daňový systém umí být pro dlouhodobé investory velmi přátelský

Málokdo o tom ví, ale v Česku existuje pravidlo, které dlouhodobým investorům opravdu přeje. Jde o osvobození od daně v případě, že cenné papíry držíte déle než tři roky. A to bez ohledu na to, jak velký zisk realizujete.

Pokud je držíte kratší dobu, můžete využít ještě takzvaný hodnotový test. Když celková hodnota všech vašich prodejů nepřesáhne sto tisíc za rok, dani se vyhnete také.

Na rozdíl od kryptoměn, kde se daní vždy, má dlouhodobý investor v akciích a ETF v Česku velmi výhodnou pozici. Stát tím vlastně nepřímo říká: buďte trpěliví. Ten, kdo drží, je odměněn.

5. Více informací neznamená lepší rozhodnutí

Máme tendenci věřit, že čím víc zpráv přečteme, tím lépe se rozhodneme. Opak je často pravda.

Příliš mnoho podnětů vytváří tlak. Tlak vede k nejistotě. Nejistota vede k nečinnosti nebo chaotickým rozhodnutím. V investování obojí škodí. Tomu se říká analytická paralýza. Člověk se snaží najít tu „jedinou správnou“ odpověď. Jenže ta neexistuje. A tlak, který vzniká z neustálého přemýšlení, nás často vede k tomu, že měníme strategii zbytečně často.

Úspěšní investoři vědí, že denní šum z médií většinou nic neznamená. Důležité je mít jasný rámec, pravidelnost a klid.

Závěr

Těchto pět omylů není nic výjimečného. Dělá je většina lidí, kteří začínají. A právě proto je tak důležité je znát.

Úspěšné investování nestojí na složitých výpočtech. Stojí na tom, že si pohlídáte trvalé poplatky, nenecháte se paralyzovat čekáním, zkrotíte emoce, využijete výhod českého daňového systému a nenecháte se přetížit informacemi.

Nakonec zjistíte, že investování není o genialitě. Je o jednoduchých věcech, které děláte dlouhodobě a s rozumem.