Prvních výstřelů se investoři zalekli. Teď už se kvůli inflaci vracejí.

„Podnikatelé budou schopni akceptovat i dražší peníze. Dlouhodobě však nemusí ekonomika úroky přes deset či dvanáct procent unést,” říká spolumajitel a šéf společnosti Fingood Vít Endler.

Platforma Fingood umožňuje individuálním investorům investovat do prověřených českých společností s historií. Podnikatelům naopak přináší možnost získat flexibilní zdroj financování pro rozvoj svého podnikání. Investice probíhají formou P2B crowdfundingu.

Dosahované zhodnocení se nejčastěji pohybuje od sedmi do deseti procent, s rostoucí inflací ovšem podle Endlera roste. Investice jsou navíc zajištěny zástavou movitého nebo nemovitého majetku. Dnes platforma chystá novou investorskou peněženku a automatizované investování.

To vše navzdory krátkému zaváhání části investorů na začátku války na Ukrajině. Endler věří, že lidi nakonec k investování dožene právě vysoká míra inflace, která z jim znehodnocuje úspory. A naopak čeká vyšší zájem. Mimo to se firma chystá na expanzi do zahraničí. Záležet ovšem bude na výsledcích jednání s Českou národní bankou.

Část investorů představuje silné jádro, ti investují pořád a situace je nerozhodila. Další část očekávala nové příležitosti a jiní se stáhli.

Válka na Ukrajině podstatně zvedla ekonomickou nejistotu. Jak na to reagovali investoři, které ve Fingood máte?

Většina investorů snížila v únoru a březnu objem investovaných peněz. Zároveň klesl příliv nových investorů na naši platformu, a to na 25 až 30 procent původních hodnot. Zatímco v lednu jsme měli přes 400 nových investorů měsíčně, v březnu jich bylo jen 120. Teď už ale vidíme oživení. Lidé znovu začali přemýšlet, jak co nejlépe ochránit peníze před inflací. Přidávají se noví investoři, znovu se zvyšuje průměrná výše investice na jeden úvěr.

To opravdu situace na Ukrajině investory tolik vyděsila?

Dělali jsme si průzkum. Ukázalo se, že část investorů představuje silné jádro, ti investují pořád a situace je nerozhodila. Další část investorů očekávala nové příležitosti a jiní řekli, že se na čas chtějí z investic stáhnout. Roli však nehraje jen Ukrajina. Inflace, rostoucí ceny energií či rostoucí splátky hypoték snižují objem volných peněz, které mohou lidé použít na investice.

Jak jste na menší objem vybraných prostředků od investorů reagovali?

Objem peněz, které můžeme poskytnout podnikatelům na jeden úvěr, se rázem snížil zhruba o čtyřicet procent. Museli jsme změnit parametry úvěrů. Podnikatelům jsme řekli, že jim nemůžeme jednorázově poskytnout třeba úvěr 15 nebo 20 milionů korun jako dřív, ale že jejich úvěry musíme rozdělit na menší částky. Nakonec jsme v průběhu března rozpůjčovali přes 40 milionů. A celkově za první čtvrtletí jsme se dostali na 150 milionů korun, což je dokonce víc, než jsme původně plánovali.

Inflace za březen vystoupala na 12,7 procenta a zřejmě půjde ještě výš. Jak se v této souvislosti mění výnos?

Kopírujeme trh a výnosy pro investory jdou nahoru. U všech úvěrů se pohybujeme nad devíti procenty a v některých případech je to přes deset procent. Výnos je navíc „zamčený“, v jeho výši se neodrážejí žádné výkyvy na trhu, což je do budoucna výhoda. Když nyní zainvestuju za deset procent, vím, že budu mít takový výnos, ať se na trhu děje cokoliv.

Naším sítem neprojde zdaleka každý. Přes sedmdesát procent půjček je navíc zajištěno nemovitostí, ukazatel LTV se pohybuje v průměru kolem šedesáti procent.

Česká národní banka bude nejspíš dál zvedat své úrokové sazby. Půjdou tedy nahoru i výnosy?

Malé a střední podniky s tržbami v desítkách až nižších stovkách milionů korun, na které se zaměřujeme, zaplatí v bance za provozní úvěr kolem deseti procent. A procentní zhodnocení pravděpodobně ještě půjde nahoru. Je jasné, že investoři budou tlačit na to, aby jim úroky pokryly inflaci. Kdyby však měl podnikatel platit patnáct nebo dvacet procent, tak už si nejspíš nepůjčí, protože takto drahé peníze nebude schopen splácet. Jen doufám, že těch deset nebo dvanáct procent nebude nový normál, to by ekonomika dlouhodobě neunesla.

Zpřísnili jste pravidla pro poskytování úvěrů?

V posledních měsících k tomu přistupujeme už poměrně stejně. Naším sítem neprojde zdaleka každý. Navíc, přes sedmdesát procent půjček je zajištěno nemovitostí, celkový poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, tedy ukazatel LTV, se pohybuje v průměru kolem šedesáti procent. Sledujeme ekonomiku projektů, díváme se, jak na výrobní firmy dopadnou vyšší ceny energií, jestli s nimi počítají ve svých plánech. Můžeme ho třeba upozornit, že má nízkou marži, nebo mu řekneme, že mu nemůžeme půjčit, kolik si představuje.

Růst ekonomiky podle všeho podstatně zbrzdí. Bude stále dost projektů k financování?

Máme jich naštěstí pořád docela dost, jsou v různém stadiu přípravy. Na cestě jsou projekty v celkovém objemu kolem 1,5 miliardy korun. Jsou mezi nimi případy, které ještě zcela nedozrály. Například developerské projekty, které ještě čekají na nějaké povolení. Myslím si, že projektů bude poměrně dost a že budou podnikatelé, kteří budou schopni akceptovat i dražší peníze. Mám spíše obavy, že investoři začnou o crowdfundingu přemýšlet trošku jiným způsobem a že začnou stahovat prostředky z naší platformy. Mohlo by jim připadat, že zhodnocení je ve srovnání s inflací malé.

Když lidé nechají peníze volně ležet, tak jim je ale inflace požere ještě víc. Čemu by tedy mohli dát přednost?

Je možné, že někteří lidé by mohli chtít dát přednost určité jistotě a dají peníze třeba na spořící účet. Část by se možná vrhla na komodity, zlato, stříbro, drahé kovy, což je pro dobu krize zavedené pravidlo. Je ovšem otázka, zda už nejsou ceny těchto aktiv příliš vysoko. To platí i pro nemovitosti v některých regionech. Pro nákup většiny investičních nemovitostí se hypotéka za šest procent nevyplatí. Naše platforma přináší dobrý produkt, ať už jde o zhodnocení či zabezpečení. Na své dlouhodobé strategii by lidé neměli nic měnit.

Většina projektů, do nichž mohou lidé u Fingoodu investovat, je v developerském sektoru. V jakých odvětvích vidíte další příležitosti?

Chtěli bychom poskytovat úvěry v menších objemech také firmám, které nemají zajištění nemovitostmi jako třeba developeři, ale mají dostatek dat. To je typické pro e-commerce či pro restaurace. Pracujeme na tom, abychom byli schopni udělat precizní a rychlou analýzu tohoto byznysu. Pak dokážeme na základě dat – třeba o objednávkách, počtu zákazníků či velikosti nákupu – a cash flow poskytovat úvěry. Investoři budou moci diverzifikovat nejen mezi jednotlivými úvěry, ale také mezi sektory. Na druhou stranu, pokud někde máte zajištění nemovitostí a pozemkem, je to nejsilnější nástroj, který dnes můžete mít.

Investoři nebudu muset využívat přísliby jako nyní, ale budou mít prostředky na svém účtu a rovnou je budou moci poukazovat. Zrychlíme tím investice.

Čím chcete nalákat nové investory?

Otevřeli jsme možnost investovat pro více lidí. Minimální investici jsme aktuálně snížili z pěti tisíc na jeden tisíc korun. Vycházíme tak vstříc i lidem, kteří mají nyní napjatý rozpočet, ale vědí, že investovat by měli. A pomůžeme i novým investorům, kteří chtějí začít od nižších částek a postupně je zvedat. Čím více investorů máme, tím více peněz jsme schopni od nich vybrat a poskytnout je podnikatelům.

Chystáte ještě nějaké novinky?

Pracujeme na investorské peněžence, chtěli bychom ji spustit na konci léta. Investoři nebudu muset využívat přísliby jako nyní, ale budou mít prostředky na svém účtu a rovnou je budou moci poukazovat. Zrychlíme tím možnost investice a poskytnutí peněz podnikatelům. Pracujeme i na automatické možnosti investování, které bychom mohli spustit začátkem příštího roku. Souvisí to s předpokládaným nárůstem počtu úvěrů. Investoři nebudou muset studovat rostoucí počet analýz firmy, ale automat za ně bude investovat podle preferencí, které si zvolí. A také jednáme s Českou národní bankou o podobě crowdfundingové licence, která má začít fungovat od listopadu 2022. Licence by nám umožnila zahraniční expanzi, kterou plánujeme na rok 2023.

Na přelomu února a března jste zavedli poplatky pro investory. Proč?

Je to poplatek z výnosu, který jsme stanovili na devět procent. V případě investice sto tisíc korun to vychází zhruba na 900 korun za rok. Nemáme žádný vstupní nebo výstupní poplatek či něco podobného. Pokud by podnikatel přestal splácet, tak se nemají poplatky z čeho účtovat. Mimo jiné nás to motivuje, aby všechny úvěry byly řádně splaceny. Peníze z poplatků chceme využít hlavně na další technologický rozvoj naší platformy. Všechny poplatky, které vybereme za březen a duben, posíláme na pomoc Ukrajině. Za březen to bylo kolem 23 tisíc korun, za duben to zřejmě bude ještě o něco víc.

Rozhovor vznikl pro časopis Finmag.cz.

Zdroj: https://finmag.penize.cz/penize/433609-prvnich-vystrelu-se-investori-zalekli-ted-uz-se-kvuli-inflaci-vraceji-rika-endler