Co znamená zvyšování úrokových sazeb pro investory?

Úrokové sazby České národní banky jsou momentálně na 7 %. To je nejvíce od roku 1988. Co to znamená pro českou ekonomiku, pro domácnosti a firmy a hlavně pro investory? Zjistěte, jaký mají úrokové sazby vliv a jaký se očekává jejich vývoj.

Úrokové sazby zjednodušeně vyjadřují cenu peněz – tedy náklady na jejich vypůjčování. 

Centrální banky využívají zvyšování úrokových sazeb jako jeden prostředků měnové politiky  

Většinou v době vysoké inflace, kdy se s pomocí vyšší sazby snaží dosáhnout dlouhodobého cíle inflace okolo 2 % (pro ekonomiku je tato úroveň inflace zdravá – nižší inflace nebo naopak deflace je podobně jako vysoká inflace nežádoucí).

Vyšší úrokové sazby snižují spotřebu, investice a celkové množství peněz v oběhu. Tím vytvářejí tlak na snižování cen (inflace). Následky zvýšení úrokových sazeb však většinou mají dopad i na vývoj ceny akcií, dluhopisů a další investice.

Jak zvýšení úrokových sazeb tlačí na snižování inflace

Česká národní banka (ČNB) určuje měnovou politiku s využitím celkem tří různých sazeb. Nejdůležitější je tzv. limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace (zkráceně repo sazba). Touto sazbou se úročí likvidita (finanční prostředky) komerčních bank, kterou si ukládají u ČNB. Na limitní sazbu se vážou dvě další úrokové sazby – lombardní a diskontní.

Změna těchto sazeb se rychle promítá do tržních úrokových sazeb A Se zpožděním poté ovlivňuje i:

• měnový kurz,
• výdaje na spotřebu a investice,
• úspory,
• objem výroby v podnicích,
• ceny zboží a služeb
• nebo ceny aktiv.

Tyto ekonomické účinky se však zpravidla projeví za více než rok.

Růst úrokových sazeb také podporuje poptávku po investicích do korunových aktiv, které přinášejí vyšší výnos než aktiva v cizích měnách, což vyvolá zvýšený zájem o nákup domácí měny a tím se posiluje její kurz.

• Silnější kurz koruny vede k poklesu cen dováženého spotřebního zboží a meziproduktů, což vede k poklesu nebo nižšímu růstu spotřebitelských cen.
• Na základě silného měnového kurzu klesá zahraniční i domácí poptávka po domácí produkci v důsledku vyšší ceny ve srovnání se zahraniční produkcí.
• Snižuje se však také konkurenceschopnost domácích výrobců a dochází ke snížení výroby – to snižuje zaměstnanost a zpomaluje růst mezd. Tím vzniká tlak na pokles inflace.

Díky tomu, že je Česká republika velmi otevřená ekonomika, fungují tyto tlaky velmi významně.

Nárůst úrokových sazeb centrální banky se promítá také do vyšší ceny peněz na mezibankovním trhu, od které se odvozují úrokové sazby pro klientské operace bank (zvyšují se tak úroky úvěrů, ale například i spořicích účtů). Domácnosti tak více spoří a méně si půjčují, takže vynakládají méně peněz na svou spotřebu a poptávka po zboží a službách klesá. Výhodnější je totiž spotřebu odložit do budoucna.

Také firmy omezují své výdaje na pořízení budov, strojů, zařízení a nehmotných aktiv, protože čelí vyšším úrokovým nákladům a klesá výnosnost investičních projektů. To následně vede k poklesu výroby, zpomalení ekonomického růstu, nárůstu nezaměstnanosti, poklesu růstu mezd a inflace.

Podnikům i domácnostem také rostou náklady na splátky dluhů a roste riziko jejich nesplácení. Banky proto zpřísňují podmínky úvěrů pro své klienty a zvyšují svoji rizikovou přirážku, tím snižují dostupnost nově poskytovaných úvěrů. Výsledkem je další snížení spotřeby, investic, výroby, růstu mezd a následně inflace.

Má zvyšování úrokových sazeb vliv cenu akcií?

Změna úrokových sazeb obvykle snižuje cenu ekonomických aktiv, jako jsou akcie nebo nemovitosti, protože se snižuje jejich výnosnost a atraktivita ve srovnání s úročenými bankovními vklady.

Protože nižší prorůstové investice a nižší zisky snižují cashflow společností, ty se stávají méně atraktivní pro investice. Akcionáři mohou kvůli obavám prodávat své podíly a potenciální investoři mohou s nákupem otálet – to také vede ke snižování ceny akcií.

Nějakou dobu trvá, než se tyto principy v ekonomice projeví, ale v dnešní zrychlené době stačí jen informace o zvýšení úrokových sazeb a ceny akcií okamžitě reagují. Na druhou stranu se setkáváme se situací, kdy dojde ke zvýšení sazeb, ale o méně procentních bodů, než se očekávalo a akcie reagují zvyšováním ceny.

Protože snížením hodnoty aktiv v držení domácností i firem se snižuje spotřeba, kterou by bylo možné profinancovat prodejem aktiv nebo jejich zastavením proti úvěru, vede i toto k poklesu ekonomické aktivity a tím také inflace. 

Zdroj: Česká národní banka – https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/vzdelavani/05-dopad-zmen-sazeb-cnb-do-ekonomiky/

Jak dopadají sazby na akciový trh

Fed, ECB, Bank of England i další centrální banky v posledních měsících zvyšují úrokové sazby a pravděpodobně v tom budou pokračovat. Přestože poslední zvýšení úrokových sazeb má pomoci omezit inflaci, je možné, že tyto účinky budou mít dopad na akcie, dluhopisy, další investice a také, že způsobí mírnou recesi. 

Naproti tomu Česká národní banka, která začala se zvyšováním úrokových sazeb jako jedna z prvních, další zvyšování momentálně neplánuje.

Ve druhé polovině roku 2023 se očekává, že centrální banky v čele s Fedem a ECB začnou postupně úrokové sazby snižovat. Důležité bude, jestli oživení přijde včas, aby velké světové ekonomiky nevstoupily do recese (meziročního snížení HDP).

Vysoké úrokové sazby dokážou udržovat inflační očekávání pod kontrolou. Pokud totiž budou podniky a lidé očekávat vysokou inflaci, zaměstnanci budou požadovat vyšší mzdy a zaměstnavatelé budou nuceni zvyšovat ceny. Tomu se říká inflační spirála. 

Některé akciové sektory však mohou z rostoucích sazeb těžit, protože naznačují silnější hospodářský růst. Cyklická odvětví, jako jsou finanční instituce, průmyslové podniky a dodavatelé energií, mají tendenci dosahovat lepších výsledků, když sazby rostou.

Zároveň mohou být rostoucí sazby výhodou pro majitele nájemních nemovitostí, kteří si mohou účtovat vyšší ceny nájemného, pokud poptávka po pronájmech zůstane vysoká.

Jak investovat v době zvyšování úrokových sazeb?

Stejně jako vždy. Doporučujeme vytvořit si diverzifikované portfolio složené ze všech tříd aktiv – akcií, fondů, hotovosti a konzervativních aktiv, jako jsou například nemovitosti nebo investování do firem přes Fingood. Důležité je investovat dlouhodobě a pravidelně. Statistiky ukazují, že pro většinu lidí je to strategie, než se snažit tzv. časovat trh a predikovat růst a pád cen.